Jak se postarat o růže

Péče o růže není složitá. Foto: Wikipedia.org

Třetí měsíc v roce je čas, kdy ožívá příroda a s ní i vaše zahrada. Špatná zpráva je, že pokud ji budete chtít mít jako ze škatulky, moc volného času vám tento měsíc pravděpodobně nezbude. Právě nyní byste totiž měli provést řez ovocných stromů a keřů, postarat se o trávník či začít s výsevem zeleniny i okrasných květin. Pozornost byste ale měli věnovat i růžovým keřům. Péče o ně není složitá a zvládne ji i úplný začátečník. A pokud navíc dodržíte pár jednoduchých rad, už za pár měsíců se vám růže odvděčí obřími voňavými květy.

Omlazovat řezem růže je nejvhodnější právě na počátku jara, najít ten správný moment ale občas není úplně jednoduché. Růže by se měly zastřihávat poté, co vyraší první pupeny. Správný čas poznáte i tak, že se pupeny zbarví dočervena. Zatímco ale růžím příliš nevadí podzimní a zimní mrazy, jsou naopak tyto okrasné keře velmi citlivé na časté jarní změny teplot.

S řezem vyčkejte po prvních mrazech

Zastřihávat byste tedy měli až po posledních mrazech, dříve také neodhrnujte zimní přikrývku, která rostliny chrání. V nižších polohách a městech tento čas zpravidla nastává na konci března, ve výše položených místech to může být až na počátku dubna. Najít vhodný čas řezu je pak důležité i s ohledem na období, ve kterém si přejete, aby vám růže kvetly. Brzký řez nese riziko možných mrazů, urychluje však rozkvět; pozdním řezem (například na konci dubna), rozkvět oddálíte, navíc ale už značně vyvinutou rostlinu řezem výrazně oslabíte.

Až tedy nastane ten správný čas, začněte s odstraněním odumřelých výhonů, ale i poškozených listů. Pryč by také měly jít všechny nemocné a nalomené větve. Zdravé dřevo poznáte podle barvy, která je bílá či bělavě zelená, a má zelenou kůru. Hnědá barva dřeva naopak značí poškození a měla by jít pryč.

Poté přistupte k samotnému řezu, kterým podpoříte růst nových květů a listů a usnadníte přístup živin a vzduchu k samotné rostlině. Pokud s prořezáváním růží nemáte příliš zkušeností, řiďte se citem a několika následujícími radami, růže jsou totiž poměrně odolnou rostlinou, které neublíží ani radikálnější zásahy. Při prořezávání myslete na tvar a výšku, jaké si přejete, aby daný keř měl. Zastřihávat byste měli zhruba centimetr nad očky, a to v úhlu 45° šikmo směrem ke středu, aby případná voda po ráně stekla, namísto aby v ráně zůstala. Poté byste totiž riskovali přimrznutí a poškození rostliny v případě náhlých nočních teplot pod bodem mrazu.

Správné nástroje jsou základ!

Otevřené rány poté potřete bílým lepidlem, jako je například Herkules. Tím zabráníte napadení rostliny plísněmi a škůdci. Jednou z nejdůležitějších věcí je pak nářadí: na slabší výhony postačí nůžky, např. Fiskars Quantum P100, silnější zdřevnatělé větve pak jednoduše zastřihnete zahradními kleštěmi, jako jsou Fiskars L108. Mezi prořezáváním jednotlivých keřů je vhodné nástroje očistit lihem nebo jiným alkoholem: zabráníte tak přenosu chorob a škůdců mezi jednotlivými rostlinami.

Po zastřihnutí růží byste je měli dostatečně pohnojit. Věděli jste, že vám k tomu může posloužit obyčejná slupka od banánů? Obsahuje totiž draslík, hořčík a další minerály, které růže přímo milují. Celou nebo rozkrájenou slupku stačí zahrabat ke kořenům rostliny, případně ji nechat vylouhovat ve vodě, kterou pak růže zaléváte. Anebo slupky usušte, rozdrťte a hnojivem pak posypte zeminu kolem růží. Krom růží si banánovou slupku zamilují třeba i rajčata nebo fikusy. Ale ještě zpátky k růžím, u kterých byste se měli vyvarovat přidání odřezaných částí na kompost. Důvod je jednoduchý: plísně i škůdci mohou přežít a následně napadnout i další keře.

Diskuze: